............................................................................................................................................................................................................

Čeleď:  Gesneriaceae (Podpětovité)

Navzdory svému lidovému názvu nemá africká fialka nic společného s evropskými violkami. Byla pojmenovaná po baronu Walteru von Saint Paul Illaire, který ji objevil v roce 1892 v Tanzánii v pohoří Usambara.

Africké fialky patří mezi nejoblíbenější pokojové květiny. Svým kompaktním habitem, svými barvami květů i listů a dobrou schopností kvést si získali mnoho obdivovatelů.
Rod „Saintpaulia“ zahrnuje více jak 20 původních botanických druhů, které pocházejí z Východní Usambary, Tanzánie a něco málo i z Keni. Nejdůležitějším druhem, který zároveň představuje výchozí formu četných hybridů, je „Saintpaulia ionantha“ .Čistý přírodní druh vytváří krásné tmavomodré až fialové květy, v nichž představují zářivě žluté prašníky tyčinek silný barevný kontrast. 
Nejrozšířenější pěstování těchto rostlin je v Americe, kde v roce 1946 vznikla organizace „Afrických fialek“  (AVSA)  -  dosud největší společnost zaměřená na jednu pokojovou rostlinu. Sdružuje amatérské  i obchodní pěstitele celého světa a má své pobočky v mnoha zemích.

Zajímavost: Roku 1953 Lyndon Lyon vypěstoval první plnou růžovou fialku " Double Pink Cloud" .Později byla tato fialka prodaná autorem na aukci za 1000 Dolarů.Toto posloužilo k financování výstavby skleníků a počátku znamenité firmy.Nyní patří Paulu Soranu vnukovi Lyndon Lyona.

Na konci 40tých a začátkem 50tých let  začal masový zájem o pěstování této rostliny v Rusku.
Africké fialky zaujaly velké množství lidí  na celém světě. Poptávka podnítila pěstitele ke šlechtění v mnoha zemích.
V r.2017 bylo v AVSA zaregistrováno cca 20 000 druhů fialek.

Roku1984 byla "Saintpaulie" vyhlášena společně s dalšími jedenácti rostlinami  za jeden z nejohroženějších druhů světa. Africká fialka se stala symbolem kampaně na ochranu rostlin.



 

............................................................................................................................................................................................................

 

Tvary květů:

 

Fantazijní fialky: Jsou to fialky, kdy skvrny, tečky nebo stříkání jsou v jiné barvě než je pozadí květu fialky.Takové zbarvení je definováno přítomností dvou i více barev na struktuře  okvětního lístku fialek. První fantazijní fialka byla objevena na konci 40 let. Byl to růžový květ s tmavomodrými body. Zbarvení fantazijních fialek se neopakuje vždy 100%. AVSA registruje stupně “fantazijních fialek“ v opakovatelnosti asi 75% případů. Ale není třeba si zoufat, pokud nám vykvete fialka v jedné barvě. Není nutné hned rostlinku zrušit. Tato vlastnost se mění v závislosti s podmínkami pěstování. V zimě a chladu je bodů nebo stříkání víc. A také síla stříkání může být zvětšena stářím rostliny.
   

Pokud chcete mít větší jistotu, že vypěstujete fantazijní fialku, vypěstujte z listového řízku více rostlinek. Stává se, že z jednoho listového řízku vyrostou jak rostlinky fantazijní tak rostlinky s květy v jedné barvě (barvy pozadí nebo stříkání).

 

Typy listů:


Pestrolisté fialky: Jsou celoročně vysoce dekorativní, bez ohledu na období kvetení. Během roku se síla zbarvení mění. Někdy barva převládá nad zeleným pozadím a jindy může být list jen zelený. Všechny stupně pestrého listu jsou si na první pohled podobné. Jsou to skvrny, žíhání nebo mozaika, bílé, krémové, růžové nebo žluté na zeleném pozadí. Nadměrné osvětlení má za následek zmírnění pestrosti. Těmto druhům prospívá přihnojování hnojivem  se sníženým obsahem dusíku a pěstování v chladnější místnosti. Optimální uspořádání fialek s pestrými listy je na nejnižších policích nebo dokonce na podlaze kde je chladno. Stejně jen z pohledu shora je vidět nejlépe jejich krása. Vyhovuje jim teplota 16 – 21stupňů celsia.

Rada: Neodsazujte malé rostlinky, pokud mají pouze bílé listy.  Počkejte až se v listech začne tvořit chlorofyl(listy částečně získají zelenou barvu). Bez chlorofylu rostlinka špatně roste a vyvíjí se.
          
První pestrolistá fialka "Tommie Lou" byla vypěstovaná v padesátých letech paní T.Oden. Časem to byli i další šlechtiltelé - Barbara Sisk, Denis Croteau, Paul Sorano (vnuk Lyndona Lyona) současný majitel skleníků "Lyndon Lyon Greenhouse". Z kanadských šlechtitelů to jsou např. Michel Tremblay, Yvon Decelles...


Druhy pestrolistosti:

............................................................................................................................................................................................................

Botanické druhy

Většina botanických druhů se nachází na východě pohoří Usambara v horském masivu na severovýchodě  Tanzánie. Rostliny zde rostou zastíněny horskými tropickými lesy v rozsedlinách skal, pod skalními převisy, v roklích, poblíž vodopádů a podél zastíněných  břehů řek. Většina druhů roste na kyselé metamorfní rule nebo žulové skále s pH nižším než 4,8. Několik málo druhů roste na vápencových skalách, kde je pH do 7,3.

Jsou životně závislé na stromech, které je chrání před tropickým sluncem.Tyto lesy však prošly obdobím velmi intenzivní těžby.V roce 1984 byla saintpaulia vyhlášená společně s dalšími rostlinami za jeden z nejohroženějších druhů světa.

 

Klasifikace podle B.L.Burtta:

1. Saintpaulia brevipilosa

Tento druh byl nalezen W.R. Punterem v roce 1959 v pohoří Nguru ve výšce 1000 – 1100m a byl popsán B.L.Burttem v roce 1964.

Tvoří přízemní listovou růžici.

 

2. Saintpaulia confusa

Tento druh byl popsán B.L.Burttem v roce 1956 a je znám z několika lokalit  na východě i západě pohoří Usambara a na pohoří Nguru.

Tvoří růžici.

 

3. Saintpaulia difficilis

Tento druh byl nalezen W.R.Punterem v roce 1939 na východě pohoří Usambara byl popsán B.L.Burttem v roce 1958. Byl nalezen u horních toků řeky Sigi  ve výšce 900 – 1050m.

Tvoří růžici.

 

4. Saintpaulia  diplotricha

Tento druh byl nalezen  na východě pohoří Usambara v roce  1895  ve výšce 1000m byl popsán B.L.Burttem v roce 1947.

Tvoří růžici

 

5. Saintpaulia goetzeana

Tento druh byl nalezen  W. Goetzem v roce 1898 v pohoří Uluguru v Tanzánii a byl popsán Englerem v roce 1900. Je to jeden z nejstarších druhů  a jeho pěstování je velmi obtížné. V domácích podmínkách obvykle nekvete.Byl nalezen ve výšce 1300 – 2000m jako převislý druh na mechem porostlých skalách v hlubokém stínu deštných lesů.

 

6. Saintpaulia grandifolia

Tento druh byl nalezen  W.R.Punterem na západě Usambarského pohoří a byl popsán B.L.Burttemv roce 1958.

Růžice vysokého vzrůstu 30 – 40 cm v průměru.

 

 

7. Saintpaulia grotei

Tento druh byl nalezen H.Grotem  na východě  pohoří Usambara blízko Amani ve výšce 1080m a byl popsán profesorem Englerem v roce 1921.

Saintpaulia grotei byla použita ke šlechtění prvních  převislých druhů, které jsou dostupné dodnes.

Velký převislý druh.

 

8. Saintpaulia inconspicula

Tento druh byl nalezen v roce 1934 v pohoří Uluguru v Tanzánii E.M.Brucem. Byl nalezen ve výšce 1370m. Byl popsán B.L. Burttem v roce 1958.

Dnes se již volně v přírodě pravděpodobně nevyskytuje.

Malý převislý druh. (Velikost do 15cm.)

 

9. Saintpaulia intermedia

Tento druh byl nalezen  W.R.Punterem na východě pohoří Usambara u Kigongoi a byl popsán B.L.Burttem v roce 1958.

Většinou růžice, ale může se vyskytnout i jako převislý druh.

 

10. Saintpaulia ionantha

Tento druh objevil Walter von Saint Paul Illaire v roce 1892 v Tanzánii  v pohoří Usambara v nížinách s malou nadmořskou výškou. Je nejdůležitějším druhem, který zároveň představuje výchozí formu četných komerčně prodávaných kultivarů. Vytváří krásné tmavomodré až fialové květy v nichž se vyjímají zářivě žluté prašníky tyčinek, je to silný barevný kontrast.

Rostlina byla popsána H.Wendlandem  v roce 1893.

Růžice.

 

11. Saintpaulia magungensis

– B.L.Burtt nalezl 3 druhy Sainpaulia magungensis

S.magungensis var. Magungensis je výchozí druh. Tento druh byl popsán E.Robertsem v roce 1950. Rostlina byla nalezena na východě pohoří Usambara, blízko Magunga v Tanzánii.

Převislý druh.

S.magungensis var. Minima byl popsán B.L.Burttem v roce 1964. Tato rostlina byla nalezena W.R.Punterem na východě pohoří Usambara. Je menší  než ostatní druhy S. magungensis a požaduje vyšší vlhkost.Tento druh byl důležitým zdrojem genetického materiálu pro šlechtění miniatur a polominiatur.

S. magungensis var.occidentalis tento druh byl nalezen W.R. Punterem v roce 1959 na západě pohoří Usambara poblíže Bagai v Tanzánii a byl popsán B.L.Burttem v roce 1964.

Převislý druh.

 

12. Saintpaulia nitida

Tento druh byl nalezen roku 1953 Drumondem a Hemsleyem ve výšce1000m v pohoří Nguru poblíže Turianai v Tanzanii, byl popsánB.L.Burttem v roce 1958.

Jedno nebo vícerůžicový převislý druh.

 

13. Saintpaulia orbicularis

– B.L.Burtt rozpoznal 2 varianty pro tento druh. Jsou si velmi podobné liší se jen barvou květu.

S. orbicularis var. orbicularis je výchozí druh a  byl popsán B.L.Burttem v roce 1947. Byl nalezen A.Petrem v roce 1916 na západě pohoří Usambara ve výšce 1200m.

Růžice.

S. orbicularis var. purpurea tento druh byl popsán B.L.Burttem v roce 1964.Rostlina byla nalezena W.R.Punterem  v roce 1958 na západě pohoří Usambara.

 

14. Saintpaulia pendula

– B.L.Burtt rozpoznal dvě výchozí formy pro tento druh

S.pendula var. pendula tento druh  byl nalezen W.R.Punterem na východě pohoří Usambara na hoře Mt.Mtai v Tanzánii, byl popsán B.L.Burttem v roce 1958. Tento druh  je znám v šlechtění.

Převislý druh.

S. pendula var. kizarae byl nalezen W.R.Punterem v roce 1958 na východě pohoří Usambara blízko Kizari v Tanzánii a byl popsán B.L.Burttem v roce 1964.

Středně velký převislý druh.

 

15. Saintpaulia pusila

Tento druh je jedním z nejstarších známých druhů, byl nalezen W.Goetzem v roce 1898 v řadě lokalit v pohoří Uluguru v Tanzánii.  Byl popsán Englerem v roce 1900 roste ve výšce 1200 – 1800 m. Je to nejmenší botanický druh, z kterého byly vyšlechtěny miniaturní druhy Afrických fialek. Původní druh již pravděpodobně vyhynul.

Růžice.

 

16. Saintpaulia rupicola

Tento druh byl nalezen W.R. Punterem v roce 1958 a byl popsán B.L.Burttem v roce 1964. Tento druh je jeden z mála, který byl nalezen v Keni.

Některé klony jsou známé v šlechtění.

 

17. Saintpaulia shumensis

Tento druh byl nalezen P.J.Greenwayem v roce 1947 na západě  pohoří Usambara blízko Shume v Tanzánii ve výšce 1900–1950m  a byl popsán B.L. Burttem v roce 1955. Byl použit ve šlechtění.

Růžice – miniatura ( do 6-8cm).

 

18. Saintpaulia teitensis

Tento druh byl nalezen v Teita Hills v Keni v roce 1938 a byl popsán z herbářového materiálu B.L.Burttem v roce 1958.

Vzpřímená růžice.

 

19. Saintpaulia tongwensis

Tento druh byl nalezen P.J.Greenwayem v roce 1940 na hoře Tongwe na východě pohoří Usambara ve výšce 600m, byl popsán B.L.Burttem  v roce 1947 a několik klonů je známých v šlechtění.

Růžice – bohaté květenství (velikost 25 – 30 cm).

 

20. Saintpaulia velutina

Tento krásný druh byl nalezen A.Petrem v roce 1916 na západě pohoří Usambara nedaleko Balangai v Tanzanii ve výšce 900m. Byl popsán  B.L.Burttem v roce 1958. Listy mají srdcovitý tvar a sametový povrch. Barva listu je tmavě zelená na povrchu a spodní část listu je tmavě červená.

Růžice.

 

Více informací na    www.gesneriads.ca/saintart.htm

 

 ©  www.avsp.eu     ©  www.violetsaintpaulia.eu